Agapornis 4ever
Statistika
Login
Anketa
Jaký druh AGAPORNISE chováte?
Novinky
31.10.2011 10:20
Podpořte stránky
Podpořte rozvoj těchto stránek zasláním SMS (v síti O2, T-Mobile a Vodafone) ve tvaru
pm me ekfabe
Na jedno z čísel:
903 33 99 (99Kč)
903 33 79 (79Kč)
903 33 50 (50Kč)
903 33 30 (30Kč)
903 33 20 (20Kč)
903 33 10 (10Kč)
Cena je uvedena včetně DPH.
903 33 79 (79Kč)
903 33 50 (50Kč)
903 33 30 (30Kč)
903 33 20 (20Kč)
903 33 10 (10Kč)
Technicky zajišťuje Airtoy a.s. Reklamace plateb na reklamace@airtoy.cz nebo na lince 602777555, 9-17 hodin, po-pá, www.platmobilem.cz. Kontakt na provozovatele: sms@wgz.cz .
Agapornis růžovohrdlý
Agapornis růžovohrdlý (Agapornis roseicollis)
Tento druh je mezi agapornisi druhem nejznámnějším a nejoblíbenějším. Pokud lidé, kteří nejsou chovateli, mluví o agapornisech nebo papoušících, mají téměř vždy na mysli tohoto ptáka. Známý je také jeho poddruh, který se vyskytuje v Angole a jehož latinský název zní Agapornis roseicollis catumbella. Tento poddruh je o něco menší a má o něco světleji zbarvený zobák.
Agapornis růžovohrdlý má svůj původ na jihozápadě Afriky, kde žije především v sušších oblastech a v závislosti na ročním období se živí semeny trav nebo bobulemi. Tento papoušík je velice společenský, v mladém věku žije ve velkých hejnech, která se pak v dospělém věku rozdělují na menší skupinky.
Jejich tvář je lososově růžová a oblast ocasu modrá. Zbytek těla je pokryto zeleným peřím. Zobák je tvořen světlou rohovinou. Mláďata mají bledší barvu a kořen zobáku zbarvený do černa. Délka těla papoušíka činí přibližně 15 cm. Mezi pohlavími nejsou patrné žádné vnější rozdíly.
Díky tomu, že je agapornis růžovohrdlý chován velmi často, a to i bežnými chovateli, a vzhledem k tomu, že se poměrně dobře rozmnožuje, vyskytuje se v mnoha barevných mutacích. Může se vyskytovat v původním přírodním zbarvení, jímž je zbarvení světle zelené, může však být i tmavě zelený, olivově zelený, mořsky zelený, opálový a lutino, může mít i vybledlou, růžovou a oranžovou masku, může být pastelový, šedokřídlý, fallow, skořicový, isabela, žlutý s černým okem, recesivně i dominantně pestrý, může mít žluté oči.
Ve voliéře můžete chovat společně několik párů, přesto však existuje riziko, a to především v období páření, že si jednotlivé páry budou navzájem usilovat o život. Proto se většina chovatelů nakonec rozhodne chovat ptáky rozdělené do párů. Důvodem není pouze agrese, ke které může mezi jednotlivými páry docházet, nýbrž i fakt, že oddělené voliéry jsou jediným způsobem, jak si udržet přehled při cíleném chovu určitých typů.
Agapornisové růžovohrdlí nejsou příliš aktivní při stavbě hnízda, ve volné přírodě hnízdí nejčastěji v dutinách stromů, které přikrývají několika větvičkami a kůrou. Samička si nalezený materiál na stavbu hnízda zastrčí mezi peří a tímto způsobem jej přenáší do hnízda. Mimoto se ukázalo, že tento druh pravidelně hnízdí v hnízdech snovačů a že se v takovém případě málokdy namáhá s dalšími úpravami hnízda.
Tento druh je mezi agapornisi druhem nejznámnějším a nejoblíbenějším. Pokud lidé, kteří nejsou chovateli, mluví o agapornisech nebo papoušících, mají téměř vždy na mysli tohoto ptáka. Známý je také jeho poddruh, který se vyskytuje v Angole a jehož latinský název zní Agapornis roseicollis catumbella. Tento poddruh je o něco menší a má o něco světleji zbarvený zobák.
Agapornis růžovohrdlý má svůj původ na jihozápadě Afriky, kde žije především v sušších oblastech a v závislosti na ročním období se živí semeny trav nebo bobulemi. Tento papoušík je velice společenský, v mladém věku žije ve velkých hejnech, která se pak v dospělém věku rozdělují na menší skupinky.
Jejich tvář je lososově růžová a oblast ocasu modrá. Zbytek těla je pokryto zeleným peřím. Zobák je tvořen světlou rohovinou. Mláďata mají bledší barvu a kořen zobáku zbarvený do černa. Délka těla papoušíka činí přibližně 15 cm. Mezi pohlavími nejsou patrné žádné vnější rozdíly.
Díky tomu, že je agapornis růžovohrdlý chován velmi často, a to i bežnými chovateli, a vzhledem k tomu, že se poměrně dobře rozmnožuje, vyskytuje se v mnoha barevných mutacích. Může se vyskytovat v původním přírodním zbarvení, jímž je zbarvení světle zelené, může však být i tmavě zelený, olivově zelený, mořsky zelený, opálový a lutino, může mít i vybledlou, růžovou a oranžovou masku, může být pastelový, šedokřídlý, fallow, skořicový, isabela, žlutý s černým okem, recesivně i dominantně pestrý, může mít žluté oči.
Ve voliéře můžete chovat společně několik párů, přesto však existuje riziko, a to především v období páření, že si jednotlivé páry budou navzájem usilovat o život. Proto se většina chovatelů nakonec rozhodne chovat ptáky rozdělené do párů. Důvodem není pouze agrese, ke které může mezi jednotlivými páry docházet, nýbrž i fakt, že oddělené voliéry jsou jediným způsobem, jak si udržet přehled při cíleném chovu určitých typů.
Agapornisové růžovohrdlí nejsou příliš aktivní při stavbě hnízda, ve volné přírodě hnízdí nejčastěji v dutinách stromů, které přikrývají několika větvičkami a kůrou. Samička si nalezený materiál na stavbu hnízda zastrčí mezi peří a tímto způsobem jej přenáší do hnízda. Mimoto se ukázalo, že tento druh pravidelně hnízdí v hnízdech snovačů a že se v takovém případě málokdy namáhá s dalšími úpravami hnízda.